Inflace představuje klíčový makroekonomický fenomén, který bezprostředně ovlivňuje finanční situaci jak domácností, tak podniků. Mluvíme o inflaci, když dochází k nárůstu cen zboží a služeb v celé ekonomice, což znamená zvyšování průměrné cenové úrovně. Míra inflace se určuje na základě cenových indexů, jako je například index spotřebitelských cen, a vyjadřuje se procentuálně vzhledem k určitému časovému období. Statistické úřady monitorují různé typy inflace, jako jsou meziměsíční, meziroční či průměrná roční inflace.
„Pro harmonický rozvoj ekonomiky je klíčová stabilita cenové úrovně. Ideálně by měla inflace odpovídat tempu růstu ekonomiky. Extrémní inflace přináší řadu komplikací. Dochází k rychlému poklesu kupní síly peněz, což způsobuje, že jak lidé, tak firmy platí za zboží a služby více v nominálním vyjádření, snižuje se hodnota úspor na bankovních účtech, stoupají úrokové sazby půjček, narůstá tlak na zvýšení mezd,“ popisuje Marek Pavlík z Hypoteční kalkulačky, některé z negativních důsledků inflace.
Vývoj inflace v roce 2025
Inflace ovlivňuje takřka všechny aspekty finančního života, ať už se jedná o úspory a investice, kupní sílu peněz nebo úvěry a hypotéky. Jaký je předpokládaný vývoj inflace v roce 2025? Hlavním cílem České národní banky je i nadále udržovat nízkou, stabilní inflaci okolo 2% dlouhodobého inflačního cíle.
V lednu 2025 se dostala meziroční míra inflace na úroveň 2,8 % a došlo k meziměsíčnímu nárůstu spotřebitelských cen o 1,3 %.
Vývoj inflace v únoru 2025
V únoru 2025 dle údajů Českého statistického úřadu meziroční míra inflace v České republice dosáhla 2,7 %, což představuje mírné zpomalení z lednových 2,8 %. Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,2 %. Na meziroční růst cenové hladiny měly největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde nájemné bytů vzrostlo o 6,7 %, vodné o 4,2 %, stočné o 3,7 % a zvýšení ceny tepla a teplé vody o 4,1 %. Naopak došlo k poklesu ceny elektřiny o 4,8 % a zemního plynu o 7,9 %.
Vývoj inflace v lednu 2025
Data Českého statistického úřadu ukazují, že v lednu 2025 dosáhla meziroční míra inflace hodnoty 2,8 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vrostly o 1,3 %. Vývoj meziměsíční inflace byl ovlivněný především vyššími cenami v oddíle potravin a nealkoholických nápojů a také v oddíle alkoholické nápoje a tabák. Největší vliv na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měl naopak oddíl odívání a obuvi. Co se týče meziroční inflace, ke zpomalení cenové hladiny došlo především v oddíle bydlení a ke zrychlení v oddíle potravin a nealkoholických nápojů.
Vývoj inflace v roce 2024
Dle údajů Českého statistického úřadu za rok 2024 dosáhla průměrná roční míra inflace v České republice hodnoty 2,4 %, což bylo nejméně od roku 2019. Jedná se o důkaz toho, že se v České republice opět podařilo obnovit cenovou stabilitu. Meziroční míra inflace, která porovnává cenovou hladinu daného měsíce s cenovou hladinou téhož měsíce předchozího roku, byla v roce 2024 následující:
- Leden: 2,3 %
- Únor: 2 %
- Březen: 2 %
- Duben: 2,9 %
- Květen: 2,6 %
- Červen: 2 %
- Červenec: 2,2 %
- Srpen: 2,2 %
- Září: 2,6 %
- Říjen: 2,8 %
- Listopad: 2,8 %
- Prosinec: 3 %
Z pohledu inflace je možné rok 2024 charakterizovat jako rok cenové stabilizace a návratu inflace k dlouhodobému 2% inflačnímu cíli České národní banky.
Vývoj inflace v roce 2023
Průměrná roční míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %, což představuje pokles o 4,4 procentního bodu ve srovnání s rokem 2022. Tato hodnota je stále považována za velmi vysokou, což potvrzuje i fakt, že se řadí na třetí místo v historii samostatné České republiky z hlediska výše inflace.
„Kromě průměrné roční míry inflace je důležité si všímat i kumulativní inflace za období let 2022 a 2023, kdy cenová hladina vzrostla o více než 27 procent. To znamená, že kupní síla peněz za toto dvouleté období klesla přibližně o třetinu,“ uvádí Petr Jermář z portálu Banky.cz.
Vývoj inflace v roce 2022
Průměrná roční inflace za rok 2022 dosáhla 15,1 %. To představuje zvýšení o 11,3 procentního bodu ve srovnání s rokem 2021. Jednalo se tak o druhou nejvyšší roční míru inflace od vzniku samostatné České republiky, s vyšší hodnotou pouze v roce 1993, kdy inflace činila 20,8 %.
V tomto roce Češi cítili výrazně vyšší náklady téměř na všechny druhy zboží a služeb. Nejvíce se projevilo zdražení energií a potravin. Náklady spojené s bydlením vzrostly především kvůli extrémnímu zvýšení ceny zemního plynu, a to o více než 140 %. Mezi potravinami se výrazně zvýšily ceny cukru, vajec a tuků.
Výdaje museli značně zvýšit i motoristé, protože ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích se blížily k hranici padesáti korun za litr.
Vývoj inflace v roce 2021
Zpětně lze vývoj inflace za daný rok charakterizovat jako klid před bouří. Průměrná roční míra inflace v roce 2021 dosáhla 3,8 %. Ve srovnání s rokem 2020 to představuje zvýšení o 0,6 procentního bodu.
Zejména v posledním čtvrtletí roku 2021 došlo k meziročnímu nárůstu cen, a to hlavně v oblastech bydlení a dopravy. Výše byly zejména ceny za dodávky tepla a teplé vody, vodné a stočné. V oblasti dopravy pak ceny zvýšily rostoucí ceny pohonných hmot.
Vývoj inflace v roce 2020
Průměrná roční míra inflace dosáhla v roce 2020 hodnoty 3,2 %. To představuje zvýšení o 0,4 procentního bodu ve srovnání s rokem 2019. Největší dopad na tento vývoj měl nárůst cen v oblastech potravin, nealkoholických nápojů a bydlení.
Jaká bude inflace v roce 2025?
Odborníci se vyjadřují k budoucímu vývoji inflace v roce 2025 s určitým optimismem. Podle nejnovějších prognóz ekonomů z měnové sekce České národní banky by se inflace v prvním čtvrtletí roku 2025 měla pohybovat kolem 1,7 % a v následujícím čtvrtletí by tento ukazatel měl mírně vzrůst na 1,9 %.
Výpočet inflace
Vývoj inflace v České republice monitoruje Český statistický úřad. Při měření inflace statistici vycházejí z určení čistých cenových změn skrze indexy spotřebitelských cen. Tyto cenové indexy srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb, obsahujícího více než 700 položek, ve dvou porovnávaných časových obdobích. Inflace je vyjádřena jako procentní nárůst indexů spotřebitelských cen.
Jaké položky obsahuje spotřební koš?
Spotřební koš se dělí na:
- Potravinářské zboží: zahrnuje potraviny, nápoje a tabák.
- Služby: zahrnují opravárenské služby, služby v oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a finanční služby.
- Nepotravinářské zboží: obsahuje oděvy, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické zboží a drobné zboží, produkty pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči a další.
Váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši jsou určeny podle podílu konkrétního zboží či služby na celkové spotřebě domácností.
Podrobné informace o aktuálním složení spotřebního koše naleznete na webových stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ).
K čemu slouží informace o inflaci?
Data o inflaci najdou uplatnění v mnoha oblastech. Stát například využívá údaje o inflaci k pravidelné valorizaci mezd, důchodů a dalších sociálních příjmů.
Pro Českou národní banku (ČNB) jsou informace o inflaci klíčové, neboť jejím primárním cílem je udržet cenovou stabilitu. Na základě vývoje inflace ČNB upravuje základní úrokové sazby v ekonomice.
Cílem centrální banky je udržet inflaci na úrovni 2 % (inflační cíl). Skutečná inflace však může od tohoto cíle odchýlit kvůli nepředvídatelným ekonomickým šokům. Pokud se inflace dostane mimo toleranční pásmo, ČNB obvykle reaguje zvýšením úrokových sazeb.
Na změny základních úrokových sazeb reagují i komerční banky, které zdražují úvěry a zvyšují úročení vkladů. „Zvýšení základních úrokových sazeb v letech 2022 a 2023 mělo významný dopad zejména na úročení hypotečních úvěrů. Sazby se vyšplhaly až nad šestiprocentní hranici. Tím se podstatně zvýšily náklady na financování bydlení jak pro nové zájemce o bydlení, tak pro domácnosti, které v tomto období čekala refixace sazeb,“ uvádí Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.
Inflace ovlivňuje i obsah různých smluv, jako jsou například nájemní smlouvy, a promítá se do výše mezd a platů. S růstem cen se pracující snaží dosáhnout zvýšení svých příjmů.
Spoření a inflace
Inflace hraje klíčovou roli i v otázce úspor. Peníze uložené na běžných účtech v bance jsou obvykle zhodnocovány jen velmi mírně. Lepší úrokové sazby lze nalézt u spořicích účtů a termínovaných vkladů. Avšak ani v těchto případech úroky v minulých letech často nedosahovaly výše roční míry inflace. Hodnota úspor tak v čase pomalu klesá.
Kam uložit peníze? Na každodenní výdaje využijte běžný účet v bance. Pro finanční rezervu na nečekané situace je vhodný spořicí účet nebo termínovaný vklad. Pokud spoříte na důchod, vzdělání dětí nebo máte jiný dlouhodobý finanční cíl, doporučuje se pravidelně investovat volné finanční prostředky. Možností je mnoho, od akcií, dluhopisů, podílových fondů, ETF až po kryptoměny.
Jaké faktory ovlivňují vývoj inflace?
Existují dva hlavní typy inflace: poptávková a nabídková. Poptávková inflace nastává, když je v ekonomice více volných peněz, než je dostupného zboží a služeb, na které mohou domácnosti a firmy tyto peníze utratit.
Nabídková inflace, také známá jako nákladová, je způsobena růstem nákladů na vstupy potřebné pro výrobu, jako jsou mzdy, energie, suroviny a podobně. V takové situaci jsou firmy ochotny vyrábět a nabízet stejné množství produktů pouze za vyšší ceny.
Kdy byla inflace nejvyšší?
Z historického pohledu dosáhla inflace svého vrcholu v roce 1991, kdy míra inflace činila 56,6 %. V tomto roce byla zahájena ekonomická reforma, která transformovala centrálně plánovanou ekonomiku na tržní systém. Jednorázová liberalizace cen vedla k rychlému nárůstu cen. Druhá nejvyšší zaznamenaná míra inflace byla v roce 1993, kdy dosáhla hodnoty 20,8 %.
